Listopad 2012

 

Písně:

 

Pod našima okny

 

Pod našima okny teče vodička, napoj mě má milá mého koníčka.

Já ho nenapojím, já se koně bojím, já se koně bojím, že jsem maličká.

 

Pod našima okny roste z růže květ, pověz mě má milá, proč Tě mrzí svět.

Mě svět nic nemrzí, mě jen hlava bolí, mě jen hlava bolí, plakala bych hned.

 

Pod našima okny roste oliva, pověz mě má milá, kdo k Vám chodívá.

K nám nikdo nechodí, k nám se všichni bojí, k nám se všichni bojí, že jsem chudobná.

 

Když jsem husy pásala

 

Když jsem husy pásala, zimou jsem se třásala, teď už husy nepasu a zimou se netřesu.

 

Šel zahradník do zahrady

 

Šel zahradník do zahrady /:s motykou:/, vykopal tam rozmarýnu /:velikou:/.

Nebyla to rozmarýna, /:byl to křen:/, vyhodil ho zahradníček /:z okna ven:/

 

Barvičková

Jeden proužek potkal kroužek na palouku u lesa, pohráli si, zpívali si, tancovali hopsa-sa.

Pak tam přišel nepořádník a všechno se popletlo, barvičky to zachránily a dobře to dopadlo.

 

Básně:

 

• Listopad se mlhou šatí. Nejdřív listy buků zlatí, potom v celém okolí, všechny stromy oholí.
• Koulí Kája maličký, do dolíčku kuličky. Koulí, koulí kuličku, do malého dolíčku.
• Kája koupí mouku, mák, kávu venku, mléko pak. Volá venku maminka: Kup k obědu kolínka.
• Kapela jde okolo. Kluk má konev a kolo. Konev klepe dokola. To je také kapela.
• Magda hezky maluje, gumou trochu gumuje. Magdo, Magdo, negumuj, gumu podej, nehubuj!
• Gusto, Gusto, Gustíku! G je jak půl preclíku. Guma jako křížala, G je tenká křížala.
• Tahle malá Evelína, to prý je Vám holka líná. Leží pořád na kanapi, brášku Edu to moc trápí. Chci být, méďo, taky líný, pusť mě vedle Evelíny.
• Kampak lezeš Eriku? Spadneš z toho žebříku! Než jsem Vám to dopověděl, Erik ze žebříku sletěl! Na bolest však nekouká, Eva ránu pofouká.

 

 

Paleček a jeho kamarádi – F.Hrubín

 

„Mámo, usmaž kobližky!“
„Až mi dojdeš pro šišky,
nemám už čím topit, synku,
dělej něco pro maminku!“
V lese bum, bum, bum,
šiška jako dům,
za ní druhá, po ní třetí
z vysokého smrku letí.
Paleček je dávno v lese,
sám však šišku neunese.
Jde okolo školáček
jménem Ukazováček.
Okoukne ji, pak se sehne, ale šiškou ani nehne.
Zavoláme prostředníčka:
„Prostředníčku, pomoz nám!“
Chlapečkovi zrudla líčka:
„Nadarmo se namáhám!“
Zavoláme Prsteníčka:
„Prsteníčku, tak co ty?“
Chlapečkovi zrudla líčka:
„Šiška dělá drahoty.“
Zavoláme na Malíčka:
„Pojď, Malíčku, pomoz nám!“
Malíček je chytrá hlava,
kamarádům rady dává:
„Ty jdi sem a ty jdi tam,
čekejte, až zavolám!“
Tak teď! Hej rup! Už ji nesem...“
Vracejí se domů lesem,
máma jim dá za šišku
cukrovanou kobližku.